Light one up and hand it over.

26. března 2016 v 12:27 | Retrospektivní píča |  waterborne


Jo, jsem si plně vědoma těch sum, které mi odplavou, ale vědomí, že je vyfoukám do vzduchu, že si jakoby iluzionisticky nacpu do hlav, že ta světlounce modrá baletka je vlastně vyfoukaný žel, bolest a vzpomínky. Je mi líp, cigarety mi dávají pocit volnosti, protože mě uvolní. Poměr nikotinu neotupuje mysl protože musím, ale proto že chci. Tak to je a tak to bude. Mám antibiotika a nebudu blbá abych do toho kouřila.
Je to pro mě emocionální kout, kde jsem jen já a ten kurevsky elegantní dým. Nekouřím za pochodu, vždy si to chci vychutnat, žadný tik ťak. Z toho by mi jeblo. Otevřít dveře, vdechout tu atmosféru. Sednout si ke svému stolu, poslouchat ty tóny. Jako madam si objednat čermočerné espresso a nožku přes nožku. Začíst se a vnímat ty vůně. Cigaret a kávy. Pak vytáhnout krabičku. Naslinit si rty jazykem. Vložit do úst. Light one up and hand it over. Yeah. Žádný vítr, žádný shon. Tohle je moje. Jn já a ta rulička endorfirního poselství. Kandium. Benzen. Oxid uhličitý. A pořád je to moje.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

SMRTELNÍCI, ZLOMTE VAZ.