Lež je jako lepidlo

28. srpna 2016 v 14:13 | Retrospektivní píča |  waterborne
Střepy se lepí na orgány, ach ano zeptejte se mojí mámy.
Pláču po nocích a má mysl nikdy nespí,
Deprese mi tenkrát řekla že u mě jen na jednu jedinou noc přespí.
Čtvrtým rokem sedí na okně a sleduje mě,
kouří cigaretu a tvrdí že miluje mě.
Dívka s bílou pletí a havraními vlasy,
řekněte mi, kde jsou ty starý časy?
Čmárám zběsile po papíře,
chci zamknout svý chmury někam daleko, třeba do Paříže.
Krásný to město, plný ještě krásnějších věcí,
však proto by mohlo být pro ty obludy spalující pecí.
Kráčím temnýma ulicema,
noční můrka je ve světle spalujícího skla polapena.
Trčí mi myšlenky z hlavy a poletují vzduchem,
jsem cítit žalostným puchem.
Cítím chlad a nesnesitelnou žízeň,
sedím na střeše a zpívám Ti tu proklatou píseň.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
NA VLASTNÍ PLÍSEŇ. KOUŘENÍ POVOLENO.
SMRTELNÍCI, ZLOMTE VAZ.