namaluj mi úsměv

25. srpna 2016 v 13:21 | Retrospektivní píča |  waterborne
Na vratké lodi v centru Prahy,
nahrbená holka plná marné snahy.
Hladí sněhově bílých perutí,
počítá péra labutí.
Pod kůži inkost vrývá si,
melodii osudu zpívá si.
Jak to končí tak to znovu začíná,
bytost uvnitř mě teskne a zkomírá.
Prosím o odpuštění, žádám o milost,
však bylo toho víc než dost.
Tak se pohupuji na lodi s cigaretou v ruce,
při pohledu na hrad (Tebe) taje mi srdce.

Píšu sračky a líbám se s cizinci a říkám si co se mnou bude, pokud ze mě po prvním září něco zbude.
Zkusím se dožít osmnáctin, zkusím to.
Válím se v peřinách, pálím jednu za druhou, čtu o diagnóze F5O a chci aby sis přečetl ten článek pod tímto a tím pod ním a byl ten klaun s falešným úsmvěvem a tvrdým pérem. Jo a inteligencí na rtech.
 


Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 27. srpna 2016 v 15:46 | Reagovat

Klauni tě ožebračí, na druhou stranu tvrdá péra si můžeš užít. :)

2 MILKONAIRE MILKONAIRE | Web | 28. srpna 2016 v 2:03 | Reagovat

užívám si tu básničku.. nikdy jsem neměla talent na toto, nemám moc talentu. :D zavidím)

3 Retrospektivní Píča Retrospektivní Píča | 1. září 2016 v 22:02 | Reagovat

[2]: Jsem v rozpacích, nevím jestli vyjádřit dík či nikoli. Byl to komplinet?... poraď!! 😱😱

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
NA VLASTNÍ PLÍSEŇ. KOUŘENÍ POVOLENO.
SMRTELNÍCI, ZLOMTE VAZ.