Déšť

17. září 2016 v 0:14 | Retrospektivní píča |  waterborne
Nechala jsem svou duši ve vitrníně mezi spícími dorty. Jsem cítít po nugátových koblížcích, potím se v koženkové bundě a říkám si že noční nádraží je vlastně krásný. Prázdný, tichý. Spící. Vestibulem zní 5tá symfonie, odtekám z toho do kolejí. Mám z toho můrky v zavodněným břiše. Najdi to hezký v tom slepeným a páchnoucím. Jde to. Všecko jde když se chce. Požírá mě žal. Čtyřnohé štěstí postrádám. Polibek ke hvězdám, jakoby na sametový čumák. Slzný kanálky vyschlý a touha skočit pod lokomotivu. Tak asi až příště. Miluju Tě Šampione. I will not kiss you...
 


Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 17. září 2016 v 17:12 | Reagovat

Noční nádraží mají půvab. :)

2 Evelyn Vivien Evelyn Vivien | Web | 18. září 2016 v 23:40 | Reagovat

Poděl se! O tu koblihu a pohled na noční nádraží...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
NA VLASTNÍ PLÍSEŇ. KOUŘENÍ POVOLENO.
SMRTELNÍCI, ZLOMTE VAZ.