Přiživuju se. Živím se borůvkovým nikotinem a běhám po městě za džinem. Smrdím agresí a zase mám problém s jídlem. Pár řádek o nenávisti. Tady dole, koukej.
Nemám ráda pach lidský moči,
po ulicích teče proudem, podobně jako Tobě slaná voda z koutků očí.
Zaplivaný město je plný těch hnusnejch lidí,
všechno živé tam pláče a chřadně, ale to přece nikdo nevidí.
Chodníky jsou zablitý, slizký a rohy páchnou močí,
lokty od těla, jinak na Tebe ten čůrák skočí.
Házím nenávistný pohledy do všech strany hladím vychtrlý kočky
říkám si co s nima bude až začnou padat šedivý vločky.
Kradu z mrazáku jehněčí a vozím ho těm chuděrám,
že na mě lidi blbě čuměj? Z toho si nic nedělám.
Tobě je do toho taky hovno, tak se radši věnuj honbě za cigárem,
nečum, je ti buřt do toho koho krmí naivní holka nad ránem.
Mlíko a piškoty,
co se zvířat týče jsem ztělesněním dobroty.

Jsi dobrota.