Snůška nesmyslů a medovej hlas Lany del Rey,
na chodbách potkávám lidi co si myslej jak je mi hej.
Nikotin v žilách, máma říká že smrdím,
nespím a světlo fialový ve studně vidím.
Moje vlasy voní po Marlborách,
topím se v parfémovanejch chmurách.
Otevírám zámky a čekám až se zbarví listí,
namlouvám si že se mě ta absurdita pustí.
Polykám dehet a leštím si prstýnky,
ohlížím se za pozadím drobounké blondýnky.
Jsme parodií, vodstřel mě na měsíc,
jenom zatracenej revolver ráže 666 nic víc.

Snad bys tam doletěla. Na Měsíc. :)