Hořkou pachuť v ústech a tělo na kusy, to je tak když moje nervový opojení s depresí klábosí. Připadám si rozervaná a přitom vlastně docela vcelku. Mozek jsem nechala na zápraží, tak mě slep, alespoň na chvilku. Zas zadržuju krev v očích a přijde mi to zbytečný, němý pohledy aneb všecko je mi jedno. Tak mě spas do píči. Máš křídla přece, nenech mě topit se v té zablité řece. Dobrý den vaše jízdenky prosím...já na tuhle spanilou trasu nechtěla za možnost bejt malá a nevědět nic bych vraždila. Tak mi podej deku a hrnek vlažnýho čaje, protože moje teplota není vyšší než dvacet stupnů, přesto mám horečku. Zapomeň. Vzpomeň si. Za mě.

To moje teplota je občas sto a víc. Potom se i rozpaluju doběla.