Myself, rest in peace
25. prosince 2016 v 1:36 | Retrospektivní píča | waterborneKomentáře
[1]: Žádné užírání, važ si toho, že se máš dobře a ceň si sama sebe. To není žádný prohřešek, ba naopak.
Děkuji mockrát, jsi milá. ![]()
18 nutně neznamená, že musíš být ze dne na den zodpovědná a dospělá. To by bylo celkem velký sousto, nemyslíš?
Klidně buď jak děcko nebo puberťák a nikdo Ti to nebude vyčítat.
Kdo Ti chybí? Z čeho se hroutíš? Přítel? Na to se taky vykašli, jestli neviděl tu krásu co v sobě Tvoje duše má, je to blb. A že tam žádná není? Možná tomu nevěříš, ale ona zase převezme kontrolu, dej tomu čas.
A klidně se utápěj v sebelítosti, klidně breč a nadávej, že jsi k ničemu. Je to v pořádku. Když to tak cítíš.
A nikdo nemá právo Ti říkat, jaká jsi, to víš jen ty. Jen si přiznej, že i ty v hloubi duše víš, že nejsi špatný člověk.
Člověk je krásná bytost, lidi jsou svině. Nevnímej proto svět jako nutně špatnej, zkus ho rozebrat a zjistíš, že to tak zlé není.
[3]: Hroutím se, protože jsem přišla o svojí lásku. O čtyřnohý štěstí, jehož srst mi byla bezpěčím a on vším. Žádného člověka nedokážu milovat tak jako jeho.
Je to od Tebe moc milé, cením si toho. Moc mě Tvé komentáře potěšili. Cítím souznění, čím to asi bude... :)
Jsem ráda, že Tě mé komentáře potěšily, že nejsem otravná.. :)
Mrzí mě, že jsi přišla o své čtyřnohé štěstí a vím, že je to už ochranné, ale navždy zůstává ve Tvém srdci!
Souznění, přesně to mě napadlo taky. Čím to bude? Hm, těžko říci, možná prostě máme na duši podobné splín, možná jsme se potkaly v minulém životě, možná, že si máme být inspirací. S nebo, je to jen náhoda. Co myslíš ty?

Hmm...No, musím říct, že teď mě užírá svědomí, jak se mám dobře.
Drž se, přeju hodně štěstí do života i do všeho ostatního