close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

lepidlo na duši

21. února 2017 v 19:17 | Retrospektivní vločka |  waterborne
Smrdí to, závání a páchne. Všechno jídlo se v mejch ústech mění v lepkavou hmotu. Jako lepidlo, ač to není zrovna vhodný přirovnání, protože lepidlo sakra cítíš všemi smysly. Vždycky si vzpomenu na My děti ze stanice Leningradská a je mi ouvej asi už jen z principu. Měla bych si přestat všecko tak moc brát. Tak polož mnou hlavu pod vodu, polož ji pod moře. Nech mě se vyzvracet. Nech mě se vyprázdnit, dostat z těla ty sžírající a nahnilý pocity. Žvýkám jen hmotu bez chuti a ta mi pak oblizuje střeva a svádí žaludek. Nepříjemnej pocit. Už ani ta hořká čokoláda nepřináší potěšení.
Žaludek se svíjí a já nevím kdo jsem. Polykám a žvýkam potravu, ale necítím nic víc než svírající pocit. Cítím jak putuje. Chtěla bych se změnit v plankton a bejt potrava pro ryby.
V žaludku mi to hnije. A já nevím co mám dělat se svým životem.
Asi ze mě bude upír. Asi hybernuju. Přineseš mi pytlíček z mrazáku?
Je mi osmnáct. Opakuju si dokola to hloupý číslo a připadám si hloupě.
Rozpraskaný koutky, krev a oteklej lalůček plnej hnisu. Tak už nekousej.
Jednou jsem řekla, že duši si člověk neobleče.
To ale není tak docela pravda.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

SMRTELNÍCI, ZLOMTE VAZ.