horses

15. března 2017 v 21:08 | Retrospektivní vločka |  -beznázvu-
Tiskla jsem se k tělu zdatného silného tvora a chtěla usnout pod jeho nohama. V paprscích slunce se jeho srtst zdála být kovově rudá. Líbala jsem semišový nos a hleděla do obrovských očí. Tála při pohledu na třpytící se řasy. Celá od prachu s urousanýma nohavicema jsem si chtěla lehnout do slámy a spát. V bezpečí. V teple. Koně mi zachránili život, jejich přítomnost. Od malička mě to k nim táhlo. Hladím je opatrně, něžně a s rozvahou, chovám k nim tu nejhlubší úctu, respekt. P

Za svůj život jsem se setkala s mnoha koňmi. Elegantními, inteligentními a neskutečně překrásnými a silnými tvory. Každý byl jiný, ale každý z nich mě něco naučil. Každý z nich mi propůjčil sílu, rychlost a teplo. Pegasové s neviditelnými křídly. Já ta křídla vidím.

Běhala za mnou po ohradě. Když jsem se zastavila, ona též. Když jsem se otočila ona za mnou. Když jsem se rozběhla, ona taky. Následovala mě jako pejsek. Nenávidím člověka, který jí ublíži. Ty zkurvysyne!
Nenávidím lidi, kteří na tyto tvory vztáhnou ruku, nebo se jim nevěnují. Z celého srdce je nenávidím.
Koně miluju, koně jsou součást mého života. Koně jsou součást mě.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

SMRTELNÍCI, ZLOMTE VAZ.