Houpací křeslo

17. června 2017 v 15:27 | Retrospektivní vločka |  -beznázvu-

Kolíbám se v křesle,
čtu řádku po řádce, na konci věty můj hlas hlesne a na konci příběhu ho dokonce ztratím.
Kolíbám se v křesle a slzy kutálej se po mejch tvářích
snažím se pohřbít vzlyky, do hrtanu cpu si kapesník. Skončil někdě u aorty.
Chtěla jsem psát o zrzavé dívce, ale ztratila jsem nit a většina bájí končí přec tragicky.
Tak to taky ukončíme, jednou a už navždycky.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

SMRTELNÍCI, ZLOMTE VAZ.