Krása rozkladu

10. června 2017 v 15:26 | Retrospektivní vločka |  waterborne
Kapky rosy se rozlévají po mých pažích.Třpytí se a studí. Hlína je kyprá, nadýchaná. Žížaly svými tělíčky kypří zbytky nestrávené potravy, kloužou po stěnách v mém žaludku. Utlounké stonky sedmikrásek prorůstají mými střevy a nastavují křivé krčky slunci.
Jsme vykrmováni žvásty o ideálech krásy a nadsazených mírách. Hladovíme jako vlci pro to, co nikdy nemůžeme mít. Lehkost je nesnesitelná, krása nebezpečná. Je jako plevel.Krásu musíš chtít vidět. Cožpak je težké v plevelu najít trošku té krásy? Jsou ho plná pole i lidské duše. Najdi v něm zalíbení. Pozoruj jej tak dlouho, až ti krásný bude připadat.
Kapky rosy klouzají po mé pokožce a vsakují se do hlíny. Broučci s lesklými zádíčky okusují šupinky suché kůže.
Anorektické sedmikrásky unavené lidskou pýchou a sebestředností, prorůstají mými střevy. Krmí se, léčí se z vyzáblosti.
Poruchy příjmu potravy sužují populaci. A zase jsme u ideálu krásy.
Sedmikrásky vylizují živiny ze záhybů v mých vnitřnostech. Moje srdce utichá. Mladá holka umře, sedmikrásky budou žít.
Chtěla bych si vytrhat žíly z paží a zalít svou krví vyprahlou půdu. Půdu, jež lidský bestije zpustošili.
Přestávám cítít své dolní končetiny. Jakoby mi někdo odkrojil dolní polovinu těla. Překrojil mě v pase.
Rozkládám se. Stávám se součástí koloběhu života. Tím, že umírám dávám život. A nikdy.
Nikdy jsem si nepřipadala krásnější.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
NA VLASTNÍ PLÍSEŇ. KOUŘENÍ POVOLENO.
SMRTELNÍCI, ZLOMTE VAZ.