close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

srpen v kostce

24. září 2017 v 12:00 | Retrospektivní vločka |  -beznázvu-


23. srpna 2017 v 19:51
Zdá se mi o koni, provází mě když se procházím lesem.
Zdá se mi o tom, co jsem se vrátila z nemocnice. Smíření. Uvědomění. Tak bych to mohla pojmenovat. Otevřelo mi to oči. Tak dlouho jsem svýmu tělu ubližovala, sprostě ignorovala co mi říká.
Ta bezmoc, zoufalství a všecko to co se mi hromadilo pod polštářem, to jak mě zábla chodidla a v rozpíchaných žilách mi škubalo. Studený ruce a čirý zoufalství. Prožila jsem reset a poprvý za celou tu dobu se to netýkalo mojí duše, ale mojí schránky. Nebohý rozřezaný přidušený schránky. Sebeláska je kýč, sebeláska je umění. Lidi to s ní přeháněj. Taky se chci milovat. A budu. Přestanu svýmu tělu ubližovat, jednou pro vždy.
Zdá se mi o koni, provází mě, kamkoli se pohnu. Vidím ho, ale ne přímo. Za to mám před očima tebe, stále. A tvůj obrys je jasnej. Oči zářej. Natahuju ruku, blouzním. Až tak moc skutečně vypadáš. Chodívám se k večeru projít s malým psíkem a představuju si že jdu s tebou. Představuju si tvůj ohromnej stín.
Stála jsem v koupelně, opírala se o dlaždičky, všude tolik pachů, které z poloviny spolykala dezinfekce. Naprádzno se mi zvedal žaludek. Na záchodových dvěřích byla můra. S rudým proužkem na křídlech. Byla tam. Jenom tam prostě byla.
A pak zase prostě byla. V naší kuchyni. Na okně. Můrka je můj patron.

4. srpna 2017 v 12:51
Na levý ruce šípla mě vosa, ani asi sama nevěděla proč, nebo to věděla moc dobře. Štípla mě pod prsten, blištil se ale nebyl k jídlu. Mám teď ruku jak boxer rukavici.
Štípla mě vosa. Štípla mě vosa. V Berlíně, kde jsem strávila 4 noci.
Poslouchali jsme Rammstein, ťapkali po horkem rozpálený metropoli, pili tmavý nasládlý pivo.
Na balkóně se kouřilo, já jen nenápadně čuchala, čmárala si po stehnech a vdechovala německej přízvuk. Fotila jsem si zbytky Berlínský zdi, dnešní East Side Gallery, míjela hipstery a šlapala na kanály. Asi pro štěstí, asi proto že v Berlíně nemají klasický placatý zebry.Přechod, chápeš.
Jezdili jsme žlutým metrem kde se dalo dýchat asi jak v opičárně a jedli Currywurst, osvěžovali se ve fontáně.
Pak mi načepovali pivo do kelímu s růži, procházelý jsme zahrady. Japonská byla nejhezčí.
Hrabali se oblečením v Primarku,koupila jsem si tričko s logem australskejch elektrikářů.
Viděla jsem honosný hrobky a taky Berlínskej Dóm. Hrobky v Berlínským domě. A vysílač, připomínající obří žárovku. A pak jsem s fotila Botticeliho nahatou krasavici a Rembrantovy portréty.
Poslední noc jsem zvracela, protože jsem snědla pár krevet.
A byla to senzace. Ne to zvracení, ale ty zážitky. Proč je v Berlíně tolik zeleně? Protože roste z vybombardovaných domů.
Ale i tak to má svý kouzlo, asi kvůli těm potetovanejm krasavcům a grafitům.
Danke a snad ještě někdy.

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

SMRTELNÍCI, ZLOMTE VAZ.