sedím v chadný místnosti
obyčnejně je tu takový příjemný
teplo když Blondýna popíjí líbavý víno,
a Maličká nadšeně vykládá o nové knížce,
kreslí úsměvy na zdi úsměvy
i závěsy se vlní pod náporem vln plných smíchu
jakoby se taky usmívaly.
vařič stydne a já je mám tak ráda.
miluju společně tvávené cvhíle,
polemizovaná o možných nemožnostech,
při nichž máme všechny plnou pusu
nejen slov, i hlavně džemu a taky
toho smíchu.
každá se směje jinak,
každá jsme jinak
ale tvoříme celek,
který nikdy nechci porušit.
ale teď tu sedím
u toho obrovskýho stolu
sama
sama se svejma
šedivejma myšlenkama
a píšu
do deníku
studenou poezii
narezlý vlasy
mi padají do očí
hypnotizuju obálku Blues
a Hraběteho ruce
se stále
zvětšují
